Zimní filmová škola a Mazaný Filip

     V rámci 3. zimní filmové školy bylo v Uherském Hradišti k vidění mnoho filmů. Kromě programových cyklů, v nichž byly uváděny filmy Terence Daviese, Romana Polanského či filmy z Projektu 100 - 2004, se nabízelo i několik mimořádných projekcí. Jednou z nich byla i hradišťská premiéra filmu Mazaný Filip od režiséra Václava Marhoula. Marhoul film osobně uvedl. Vysvětlil publiku, že jeho film nemá žádnou „přidanou hodnotu”, jeho cílem je pobavit diváka...

     Film vznikl po sedmi letech reprízování stejnojmenného divadelního představení. Režisér Václav Marhoul převedl do filmové podoby vlastní scénář inspirovaný povídkami amerického spisovatele Raymonda Chandlera.

     Pokud bychom se snažili film „zaškatulkovat”, můžeme říct, že se jedná o parodii oblíbených detektivek s Philem Marlowem. Film je ale spíše oslavou tohoto žánru. Marhoul má svého detektiva rád, Tomáš Hanák v titulní roli skutečně místy připomíná Humpreyho Bogarta v Hlubokém spánku (The Big Sleep 1946).

     Příběh je plný odkazů na režisérovy oblíbené filmy. Ty se dají rozdělit do tří kategorii: odkazy okaté a přiznané (barman Philovi oznámí: „Zabili Kennyho.” Phil se zamyslí a po chvíli odpoví: „Parchanti!”), pak jsou zde odkazy pro zběhlejší diváky (Velma při prvním setkání řekne Philovi, že je velký, on odpoví, že za to nemůže. V Hlubokém spánku je podobný dialog. Jen hrdinka konstatuje, že je detektiv malý.). Třetí skupinku tvoří odkazy pro fajnšmekry. (Budu muset jít do kina ještě jednou. Už teď se těším, co najdu :) ).

     Napsat recenzi na film, jehož děj se dá shrnout do pěti vět, je poněkud obtížné. Mohu jen prohlásit, že letos mne uchvátily dva české filmy: Nuda v Brně a Mazaný Filip. Něco mají společné - smysl pro humor a poctivou práci všech složek. Oba režiséři ve filmu debutovali, tak snad se máme v dalších letech na co těšit.

     Film Mazaný Filip vznikl jen díky sponzorům. Režisér nedostal na film grant ani jeho výrobu nezaštiťovala Česká televize. Jedním ze sponzorů je i jistá značka whisky. A protože všichni víme, že žádné soukromé očko se bez denní dávky alkoholu neobejde, hádejte, co pije? Vědoma si možných šťouravých poznámek (třeba od našeho šéfredaktora), že reklama do filmu nepatří, musím se autorů filmu zastat. Nevědět to, tak si toho nevšimnu. Režisér záběry volí velmi pečlivě a rozhodně nesklouzává k samoúčelnosti. Jako divák jsem ráda, že režisér a producent v jedné osobě po pěti letech běhání nastřádal dostatečnou sumu peněz, aby film mohl vzniknout, děsí mne ale snižující se státní dotace do kinematografie. To je však téma na jiný článek.

     Hradišťskému publiku se film líbil, tak třeba pobaví i vás.



Markéta Sulovská   

Filmový klub ČVUT




HomeO klubuProgramAktualityArchivRecenzeOdkazyKontaktFórum